Román arménské spisovatelky líčí podivuhodný a magický život horské vesnice kdesi v Arménii, jejíž obyvatelé, často podivíni odvyklí spojení s okolním světem, věří v kouzla a nadpřirozeno. Největším zázrakem zde však je láska, která doslova vrátí život nejen lidem, ale také jejich zapomenuté pustině.
 
Narine Abgarjanová
Narine Jurjevna Abgarjanová se narodila v roce 1971 v arménském městečku Berd, kam zasadila svůj román Simon (PROSTOR 2023). Od roku 1993 sice žije v Moskvě a píše rusky, ale ve svých prózách se do Arménie a ke svému dětství a mládí stále vrací. V roce 2010 ji proslavila dětská novela Maňuňa o veselých příhodách dvou malých rozpustilých kamarádek v kulisách arménského maloměsta osmdesátých let, které díky velkému úspěchu přibyla v následujících letech další dvě pokračování. Dětské literatuře se Abgarjanová věnuje i nadále. Autobiografickou trilogii o arménském dětství doplnila v roce 2011 kniha Náplava (Ponajechavšaja), tragikomická historie mladé dívky, která v divokých devadesátých letech přijede z malé horské republiky dobývat Moskvu.  S Arménií a jejím prostým, nehybným a poetickým světem jsou neoddělitelně spjaty i autorčiny prózy psané na vážnější notu, sborníky povídek Lidé, kteří jsou vždy se mnou (Ljudi, kotoryje vsegda so mnoj, 2014), Zuzali (2016) a román Tři jablka spadlá z nebe (PROSTOR, 2020), který dosáhl mezinárodního úspěchu a u nás se dočkal již druhého vydání. Následoval drásavý soubor krátkých povídek o lidských osudech poznamenaných válkou o Náhorní Karabachu Žít dál (Daleje žiť, 2018).  S románem Simon se Abgarjanová dostala mezi finalisty prestižní literární ceny Bolšaja kniga, kde získala cenu čtenářů.